Kompostování má na území Česka téměř nejstarší tradici v Evropě, první kompostárna s řízenou technologií zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. V dnešní době je kompostování považováno za jeden z nejlepších způsobů zpracování biologického odpadu, který nezatěžuje životní prostředí a jehož produktem je dobře využitelná surovina.
Existuje hned několik důvodů, proč odděleně shromažďovat biologicky rozložitelný odpad. Tím hlavním je snížení množství tohoto typu odpadu ukládaného na skládky. Pokud není vytříděn, končí často biologický odpad jako součást směsného komunálního odpadu na skládce a při jeho následném anaerobním rozkladu dochází k úniku skládkového plynu obsahujícího velké množství metanu, který je významným skleníkovým plynem. Takto uložený biologický odpad výrazně přispívá k dnes hojně diskutovaným klimatickým změnám. Odpad zpracovaný kompostováním naproti tomu prochází zejména aerobním rozkladem, který atmosféru nezatěžuje.
Dalším důvodem pro kompostování maximálního množství biologicky rozložitelného odpadu je skutečnost, že jeho produktem je kvalitní surovina použitelná při zlepšování vlastností půdy. Většina zemědělských půd v České republice trpí nedostatkem organické hmoty a klesajícím množstvím základních živin, zejména fosforu a draslíku. Tento stav je řešen zvyšováním dodávek minerálních živin, které jsou však v půdě špatně vázány a jsou rychle splachovány do povrchových vod. Ideálním východiskem je přitom právě použití kompostu, který výrazně zlepšuje půdní vlastnosti hned v několika směrech.
Třetím důvodem pro podporu kompostování je jeho ekonomická výhodnost. Jak již bylo napsáno výše, pokud je biologicky rozložitelný odpad zpracován kompostováním, dochází k výraznému poklesu jeho množství ve směsném komunálním odpadu. Sníží se tak celkové množství směsného komunálního odpadu, jehož odstranění je pro město velmi nákladnou záležitostí. Pokud není vytříděn, tvoří přitom biologicky rozložitelný odpad plných 41 % komunálního odpadu.
Poslední z hlavních argumentů na podporu kompostování je prozaický. Plyne z legislativy, konkrétně z příslušné evropské směrnice, která nám nařizuje snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky. A to velmi výrazně. V roce 2020 by toto množství mělo dosahovat maximálně 35 % množství, které končilo na skládkách v roce 1995. Zatím tento cíl plněn není.