Jak kompostovat

Kompostování je způsob využívání biologicky rozložitelného odpadu, který za přístupu vzduchu zabezpečuje mikrobiologickou přeměnu organických látek na stabilní humusové látky. O úspěšném průběhu kompostování a o výsledné kvalitě kompostu rozhoduje sestavení správné surovinové skladby čerstvého kompostu (výběr odpadů a stanovení jejich poměru).

 

O úspěšném průběhu kompostování a o výsledné kvalitě kompostu rozhoduje umístění kompostéru a také správné složení surovin čerstvého kompostu.

Kompostér umístěte v polostínu na rovné ploše, tak aby k němu byl snadný přístup. Neměl by být vystaven přímému slunci, dešti a větru. Je vhodné jej umístit přímo na hlínu, aby se do kompostu mohly bez problému dostat půdní organismy.

Aby bylo docíleno optimálních podmínek pro vytvoření kompostu, je při výběru surovin pro kompost potřeba kombinovat hrubé suroviny s jemnými; suché s vlhkými, suroviny „hnědé“ (s vysokým obsahem uhlíku) se „zelenými“ (s obsahem dusíku):

  • do spodní části kompostu dáme hrubé suroviny (větvičky, slámu, suché rostliny…), tím zajistíme dobré provzdušnění; tyto suroviny by neměly chybět ani ve vyšších vrstvách,
  • hrubší suroviny kompostováním podrtíme na malé části velikosti palce,
  • pouze z trávy kompost většinou nevznikne, suroviny by měly být zhruba v poměru 30 dílů hůře rozložitelných materiálů – dřeva, zeleniny, slámy... na 1 díl rychle rozložitelných, měkkých, šťavnatých materiálů – tráva.
  • kompost by neměl být moc vlhký, pokud prší je vhodné jej přikrýt deskou
  • materiál je nezbytné promíchávat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku, kompost tedy musíme po několika týdnech prohazovat.
  • pro urychlení kompostování se doporučuje přidat v malém množství hlínu, hotový kompost, případně močovinu nebo také urychlovače kompostu  červy, žížaly, nebo kompostové bakterie či houbové kultury.

Suroviny vhodné ke
kompostování v kompostéru

  • tráva, listí, sláma
  • bioodpad z domácností
  • zbytky ovoce, zeleniny
  • káva, čaj
  • rozdrcené skořápky z vajíček
  • květy, listí
  • posekané, nadrcené, větve
  • třísky, piliny, hobliny, kůra
  • popel ze dřeva

 

 

 

Suroviny nevhodné ke
kompostování v kompostéru

  • zbytky potravin (vařené zbytky jídla)
  • kosti, odřezky masa, tuky
  • ryby, mléčné výrobky
  • rostliny množící se řízkováním    (maliník, růže...)
  • oddenkový plevel
  • rostliny napadené chorobami
  • pecky, skořápky ořechů, listy ořešáku
  • slupky melounu, kokosu, atp.
  • popel z uhlí, cigaret
  • časopisy, barevně potištěný papír
  • plasty, kovy, sklo, kameny
  • chemicky ošetřené zbytky (jídla)

Kompostování probíhá ve třech fázích:

V první fázi (nazývané termofilní) dochází k prudkému rozvoji bakterií a plísní. Tím prudce roste teplota substrátu na 50 – 70 °C a zároveň se uvolňuje značné množství CO2, pH klesá pod vlivem tvorby organických kyselin (octová, mravenčí, propanová, máselná). Dochází k rozkladu některých snadno rozložitelných látek, zejména cukrů, škrobů a bílkovin. Vzrůstá kolonizace kompostu termofilními houbami, jež mají důležitou úlohu při pozdější tvorbě humusu. V této fázi je nutné zajistit dostatečné provzdušňování například přehazováním.

V druhé fázi (nazývané mezofilní nebo také fáze hlavního zrání) probíhá rozklad obtížněji rozložitelných látek (celulóza, lignin, proteiny). Teplota začíná klesat na 40 až 45 °C a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu.

Ve třetí fázi je kompost prakticky vyzrálý. Tato fáze nastává po cca 5 - 12 měsících od založení kompostu. Zralý kompost má homogenní strukturu a voní po lesní půdě. Při použití kompostéru se doba vzniku kompostu snižuje až o polovinu.